Ahoj, přemýšlel/a jsi někdy, čím to je, že máme tolik filmů, článků, vizí o konci světa? Že je jim stále věnovaná pozornost, fungují a přežívají? Čím to může být, že se tak úspěšně těší pozornosti a svému místečku v hlavách. A tak přináším krátké zamyšlení nad tím, zda se nenacházíš v pastičce opojení tragédiemi.

Láska ke katastrofickým vizím nás hýčká. Nic od nás nechce v tuto danou chvíli. Krásný pocit „lišnijho čelověka“, zbytečného člověčenství a našich zbytečných snah o cokoliv, konejší naše frustrace. Vše je přeci marné, buďme rádi, že jsme rádi.

Konspirační teorie mě dělají tak maličkou, že jsem před obřími životními problémy naprosto chráněná. Proběhnu gigantům, které stejně neovlivním, mezi nohama a fičím si dál.

Když vidím fotografie od Unicef, všech těch dětí a lidí, kteří trpí, můžu být ráda, že jsem tam kde jsem. Má situace je v tu chvíli moc dobrá.

Zkus se někdy pozorovat v tuto chvíli příjmu negativních informací a zjistíš, že téměř neznatelně si v blesku projdeš všemi stádii otřesu – prvotní šok, odmítání, agrese, smlouvání, deprese a smíření. Fáze SMÍŘENÍ je na tom ta zásadní pro vysvětlení tohoto efektu. Je to ta část procesu, která vede smrtelně nemocné k tomu cítit se dobře, spolupracovat na léčbě a být vyrovnaní s tím co bude. Na fyzické úrovni se v tu chvíli uvolňuje do mozku dopamin, endorfiny a serotonin. Je to podobný pocit jako při adrenalinových sportech nebo když unikneme o fousek smrti či zranění. Mozek zaplaví pocit úlevy. Povídala jsem si s lidmi, kteřé milují horory o tom, co je k jejich sledování vede a byl to právě určitý pocit úlevy, že to není reálné a neděje se to jim.

Na tomto efektu ale vzniká závislost. Podobně jako na sexu, čokoládě, sportu, drogách … tedy v jiných situacích, ve kterých hrají roli právě neurotransmitery a neuromodulátory jako je dopamin, endorfiny a serotonin. Vize konce světa nás dokáže tedy opojit a uvolnit. Vize konce světa po nás nechce žádnou činnost v tuto chvíli.

Ale nadějná budoucnost … z toho cítím aktivitu. Výdej energie, nápady, kreativitu, risk s novými věcmi, nenechávat věci tak, jak jsou, měnit, prohrávat a zvedat se. Nadějná a krásná budoucnost je založena na naší aktivitě, podvědomě cítíme, že se sama neudělá. Možná ji nebudeme muset tvořit fyzicky zrovna my, ale co když okolo nás nebude dostatek takových schopných lidí … nene to pravděpodobněji vypadá, že to půjde do kopru, takže se trochu uklidníme a prodýchneme a užijeme si krásu současné chvíle 🙂

Zkus se zamyslet nad tím, jak často a odkud k Tobě proudí negativní a šokující informace, zda chodíš na katastrofické filmy a sleduješ horory. A pokud jsi na sebepoznávací cestě, toužíš měnit věci ve svém životě, zastav tento proud a detoxikuj 🙂

Pěkný víkend

Zuzka